|
|
Zpracování hořčíkových slitin technologií selective laser melting
Kaščák, Pavol ; Paloušek, David (oponent) ; Suchý, Jan (vedoucí práce)
Spracovanie materiálov na báze horčíka technológiou Selective laser melting, je vďaka jeho vysokej reaktivite v počiatočných fázach vývoja. Táto práca sa zaoberá objasňovaním vplyvu jednotlivých procesných parametrov pri spracovaní horčíkových zliatin na výslednú porozitu materiálu. Cieľom je vypracovanie úvodných experimentov pre posun v spracovaní horčíkových zliatin aditívnymi technológiami. Teoretická časť práce obsahuje náhľad do problematiky SLM a prehľad súčasného stavu poznania spracovania horčíkových zliatin touto technológiou. Analýzou teoretickej časti bol navrhnutý hlavný objemový test tejto práce. Vybraným materiálom pre tento test bola biodegradibilná horčíková zliatina WE43. Na tejto zliatine, podľa znalostí autora tejto práce, nebol doposiaľ publikovaný žiaden výskum. Na základe výsledkov experimentu boli zhotovené závislosti jednotlivých procesných parametrov na výslednej relatívnej hustote vzoriek. V závere boli získané výstupy porovnané s odbornou literatúrou.
|
|
|
Rázové namáhání mikro-prutových struktur vyrobených technologií Selective Laser Melting z hořčíkové slitiny WE43
Foltán, Tomáš ; Červinek, Ondřej (oponent) ; Jaroš, Jan (vedoucí práce)
Mikro-prutové struktury ze slitiny WE43 se díky své pevnosti a nízké hmotnosti jeví jako možné řešení v oblasti biomedicíny i letectví. Doposud provedený výzkum posuzoval hlavně chování těchto struktur při kvazistatickém zatěžování. Dynamické namáhání těchto struktur doposud nebylo hluboce zkoumáno. Tato práce se proto zabývá rázovým zatěžováním mikro-prutových struktur vyrobených metodou SLM. Na nízkorychlostním pádovém testeru byla otestována sada vzorků s různými základními buňkami a tloušťkou prutů. U vzorků se při nárazech posuzovala absorbovaná energie, průběh napětí a mechanismy deformace. Byl pozorován jasný vliv základní buňky struktury na množství pohlcené energie, kdy struktury o podobné relativní hustotě vykazovali značně rozdílné hodnoty. Největší měrná absorbovaní energie byla pozorována u struktur s buňkou FCCZ. Ukázalo se, že v porovnání s jinými materiály (např. ocel) je hořčík významně méně efektivní, což bylo nejspíše způsobeno jeho tendencí selhávat křehkým lomem. Provedené testy dávají představu o chování těchto struktur při nárazech a popisují tak schopnost struktur absorbovat energii, což může být užitečné např. při návrhu kostních implantátů v biomedicinském sektoru.
|
|
|
Surface roughness of lattice structures produced by SLM technology
Bóssi, Adam ; Malý, Martin (oponent) ; Jaroš, Jan (vedoucí práce)
Selective laser melting (SLM) is an additive manufacturing technique (AM), that allows production of complex geometries that can be found in lattice structures. Processing of magnesium-based materials with this technology is difficult because of their high reactivity. This bachelor’s thesis clarifies the effects of processing parameters (laser power and laser scan speed) on surface roughness of lattice structures. The theoretical part of this thesis deals with the issue of magnesium alloys and manufacturing of lattice structures. The practical part of this thesis contains the design of the experiment and evaluation of the given experiment. Based on the results of the experiment, the dependencies of process parameters were made on surface roughness and incline angle of struts. The main takeaway of this thesis for the reader is in familiarization with the issue of process parameters and their effect on surface roughness in lattice structures.
|
|
|
Preklinický výzkum vstřebatelnosti kovových osteosyntetických materiálů in vivo na zvířecích biomodelech
Machoň Levorová, Jitka ; Foltán, René (vedoucí práce) ; Hauer, Lukáš (oponent) ; Hirjak, Dušan (oponent)
Disertační práce se zabývá možností použití biodegradovatelných kovových slitin jako osteosyntetického materiálu v maxilofaciální chirurgii. Hypotéza předpokládá, že slitiny Zn- 1,6Mg i WE43 jsou z hlediska doby vstřebávání i biologických interakcí vhodné k fixaci obličejového skeletu. Experimentální část práce je rozdělena na dvě na sebe navazující fáze. V první fázi byl použit model potkanů k implantaci slitin Zn-1,6Mg a WE43. Cílem bylo srovnání délky jejich degradace a zjištění chování okolní kostní tkáně. V pravidelných intervalech byla zvířata euthanasována, ex vivo byla skenována pomocí cone-beam tomografie ke zjištění degradační periody každé slitiny. Bylo provedeno histopatologické vyšetření ke zjištění reakce kostní tkáně v okolí implantovaného materiálu. Závěr první fáze zhodnocuje, která ze slitin více vyhovuje potřebám osteosyntézy v obličejovém skeletu. Tou je podle výsledků slitina WE43, z toho důvodu je použita ve druhé fázi. Ve druhé fázi byl použit model králíků k implantaci slitiny WE43 a titanu jako srovnávacího vzorku. Cílem bylo porovnání standardního materiálu a slitiny WE43 stran vlivu na hojení kostní tkáně a vhodnosti k implantaci do skeletu. Zvířata byla po implantaci v pravidelných intervalech euthanasována, ex vivo byla použita mikrotomografie ke sledování hojení kostního...
|
|
|
Effect of substantial grain refinement on microstructure and mechanical properties of precipitation hardenable magnesium alloys.
Hofman, Daniel ; Minárik, Peter (vedoucí práce) ; Janeček, Miloš (oponent)
V této práci byla zkoumána hořčíková slitina WE43 a vliv výrazného zjemnění zrna pomocí metody ECAP. Tlakové zkoušky ukázaly podstatné zvýšení pevnosti po aplikování metody ECAP, přičemž po osmy průchodech bylo dosaženo hodnoty přes 400 MPa. Navzdory této vysoké hodnotě pevnosti zůstal materiál velmi houževnatý, jak v tahu, tak v tlaku. Vyšetření teplotní stability materiálu bylo provedeno za pomoci měření mikrotvrdosti. Ultra jemnozrnná struktura po 8 ECAP průchodech ukázala dobrou teplotní stabilitu do teploty 300 řC, kde se začaly rozpouštět precipitáty a souběžně začala růst velikost zrna, což vedlo k prudkému poklesu hodnoty mikrotvrdosti. Žíhání výchozího stavu ukázalo nejlepší výsledky pro teplotu 210 řC, kde precipitační zpevnění vedlo ke zvýšení mikrotvrdosti až na ∼101 HV.
|
|
|
Effect of substantial grain refinement on microstructure and mechanical properties of precipitation hardenable magnesium alloys.
Hofman, Daniel ; Minárik, Peter (vedoucí práce) ; Janeček, Miloš (oponent)
V této práci byla zkoumána hořčíková slitina WE43 a vliv výrazného zjemnění zrna pomocí metody ECAP. Tlakové zkoušky ukázaly podstatné zvýšení pevnosti po aplikování metody ECAP, přičemž po osmy průchodech bylo dosaženo hodnoty přes 400 MPa. Navzdory této vysoké hodnotě pevnosti zůstal materiál velmi houževnatý, jak v tahu, tak v tlaku. Vyšetření teplotní stability materiálu bylo provedeno za pomoci měření mikrotvrdosti. Ultra jemnozrnná struktura po 8 ECAP průchodech ukázala dobrou teplotní stabilitu do teploty 300 řC, kde se začaly rozpouštět precipitáty a souběžně začala růst velikost zrna, což vedlo k prudkému poklesu hodnoty mikrotvrdosti. Žíhání výchozího stavu ukázalo nejlepší výsledky pro teplotu 210 řC, kde precipitační zpevnění vedlo ke zvýšení mikrotvrdosti až na ∼101 HV.
|
|
|
Zpracování hořčíkových slitin technologií selective laser melting
Kaščák, Pavol ; Paloušek, David (oponent) ; Suchý, Jan (vedoucí práce)
Spracovanie materiálov na báze horčíka technológiou Selective laser melting, je vďaka jeho vysokej reaktivite v počiatočných fázach vývoja. Táto práca sa zaoberá objasňovaním vplyvu jednotlivých procesných parametrov pri spracovaní horčíkových zliatin na výslednú porozitu materiálu. Cieľom je vypracovanie úvodných experimentov pre posun v spracovaní horčíkových zliatin aditívnymi technológiami. Teoretická časť práce obsahuje náhľad do problematiky SLM a prehľad súčasného stavu poznania spracovania horčíkových zliatin touto technológiou. Analýzou teoretickej časti bol navrhnutý hlavný objemový test tejto práce. Vybraným materiálom pre tento test bola biodegradibilná horčíková zliatina WE43. Na tejto zliatine, podľa znalostí autora tejto práce, nebol doposiaľ publikovaný žiaden výskum. Na základe výsledkov experimentu boli zhotovené závislosti jednotlivých procesných parametrov na výslednej relatívnej hustote vzoriek. V závere boli získané výstupy porovnané s odbornou literatúrou.
|
host ::
RSS.